Věděli jste, že…?
-
Čechy a Morava byly za první republiky jedním z nejvyspělejších území na světě.
Neplatilo to v té době bohužel pro celé Československo. Faktem zůstává, a zmiňuje to na příklad Jan Boris Uhlíř v knize Protektorát Čechy a Morava v obrazech, že nejbohatší místa tehdejšího Německa se nemohla rovnat nejvyspělejším oblastem Československa.
-
První Československá republika byla největším výrobcem a vývozcem zbraní na světě.
Tuto informaci se můžete na příklad dočíst v knize protektorát Čechy a Morava v obrazech. Ve 30. letech se Československu podařilo předstihnout všechny státy a být největším výrobcem a údajně také vývozcem zbraní na světě. Není divu, hrozba nacistického Německa byla silná. Otázkou je, zda může být na výrobu zbraní člověk vůbec hrdý…
-
Česko je největším pěstitelem potravinářského máku na světě
Česká republika je největším pěstitelem potravinářského máku na světě, Češi jsou s 200 gramy máku na osobu ročně zároveň jeho největšími konzumenty. Na příklad v roce 2007 Česko vypěstovalo 38 % všeho světového máku. Český mák je dobrým exportním artiklem, 80 % procent se ho vyváží do zahraničí. Nejvíce do Ruska, dále pak Rakouska, Ukrajiny, Polska a Slovenska. Třeba na Slovensku se kvůli českému máku v zemi žádný prakticky nepěstuje.…
-
Češi byli po Američanech a Sovětech třetím národem v kosmu.
Titulek zní možná nabubřele, ale opravdu třetím národem v kosmu po Sovětech a Američanech byli Češi, resp. Čechoslováci. Údajně se jednalo o jakousi kompenzaci okupace Československa v roce 1968. Naším stále jediným kosmonautem je tak Vladimír Remek, který se do vesmíru dostal v sovětské lodi Sajuz 28 v roce 1978. Evropská unie označuje Vladimíra Remka za prvního Evropana ve vesmíru. Nezapomeňme ale na krtečka, který se…
-
Karel Klíč vynalezl hlubotisk.
Hlubotisk (lépe tisk z hloubky) je skupina tiskařských technik, při nichž místa tisknoucí (odevzdávající barvu) jsou položena hlouběji než místa netisknoucí. Při tisku se nanese na celou tiskovou plochu barva, která vyplní všechny její prohlubně. Technický význam mají procesy při nichž se obraz přenáší na tiskovou desku fotograficky a prohloubeniny se pak obdrží leptáním – jedná se o tzv. heliogravuru. K dokonalosti tuto techniku přivedl…
-
Otto Wichterle vynalezl silon.
Kontaktní čočky a umělé polyamidové vlákno Silon – jsou nejznámější vynálezy jedinečného člověka, českého chemika, kterým byl Otto Wichterle. Již od 40. let pracoval na projektu pružných polyamidových vláken, ale nechtěl aby vynález získali nacisté, a proto výzkum nedokončil. Vrátil se k němu až po válce od roku 1946 až do roku 1951, kdy se v Žilině rozjela výroba Silonu ve velkém. Více o Ottovi Wichterlem se…
-
První železnice v kontinentální Evropě byla v Čechách?
Trať z rakouského Lince do Českých Budějovic začala vznikat v roce 1825. V Anglii byla železnice už poměrně běžnou záležitostí, na evropském kontinentu nebyla jediná trať. Projekt byl přidělen Františku Antonínu Gerstnerovu, profesoru vídeňské polytechniky. Ten byl vyslán do Anglie, aby nabyl se železnicí zkušenosti. Stavba dráhy byla pro své stavitele velkou školou a během jejího budování bylo nutno v plánech udělat…
-
Antonín Holý významně přispěl k léčbě AIDS.
Řada léčebných přípravků, jako aniherpetikum Duviragel (gel proti oparům), antivirová léčiva Vistide (proti viru pásového oparu, virovému zánětu oční sliznice, viru pravých neštovic), Hepsera (proti žloutence typu B), Viread (vysoce účinný preparát proti AIDS), Truvada (jeden z nejúčinnějších preparátů proti AIDS), a také třeba originální přístup přípravy Azidothymidinu (klasický preparát proti AIDS). Tyto zaregistrované a prodávané léčebné přípravky…
-
Česko je světovou špičkou ve výzkumu a výrobě nanovláken.
Spřádání a výrobu materiálů založenou na bázi tzv. nanovláken vyvinul vědecký tým Technické Univerzity v Liberci pod vedením Oldřicha Jirsáka. Nanovlákna jsou přibližně tisíckrát tenčí než lidský vlast a český výzkumný tým zvládl vývoj technologie umožňující průmyslovou výrobu textilních materiálů založených na těchto vláknech. Průměr nanovláken je výrazně menší než vlnová délka světla a jednotlivá vlákna nejsou vidět optickým mikroskopem. Materiály vytvořené z těchto…
-
Čech Jan Jánský objevil, že krev se dělí na čtyři skupiny.
Nezávisle na sobě učinili tento objev (1905) Karl Landsteiner z Vídně a český neurolog a psychiatr Jan Janský a také jiní vědci ve světě. Zjistili, že existují čtyři skupiny lidí, jejichž krve se navzájem při smíchání nesnášejí, ale aglutinují (stmelují) červené krvinky vlivem dvou různých aglutininů, “a“ a “b“, které jsou v krvi přítomny buď oba, nebo jednotlivě, nebo vůbec. Podle toho lze všechny lidi…