Narozen 10. ledna 1913, zemřel 18. listopadu 1991. Ve funkci prezidenta ČSSR od 29. května 1975 do 10. prosince 1989.
Rodina: manželky Magda Lokvencová (1916-1966) a Viera Millerová (1923-1977, sňatek 1975), synové Ján (1944) a Vladimír (1946)
Gustáv Husák se narodil 10. ledna 1913 v Dúbravce. Studoval na gymnáziu v Bratislavě. V roce 1929 vstoupil do Komunistického svazu mládeže a v roce 1933 do KSČ. Za druhé světové války byl velkým odpůrcem Tisova režimu a jedním z nejvýše postavených organizátorů Slovenského národního povstání. Po osvobození Československa se podílel na diskreditaci Demokratické strany a jejím odstavení od výkonu moci na Slovensku.
V padesátých letech byl Husák obviněn z buržoazního nacionalizmu. Dokázal zdržovat svůj proces a vynucená přiznání odvolával. Nikdy se k vině nepřiznal, což mu zřejmě zachránilo život. Byl odsouzen k doživotí, v době politického uvolnění však byl omilostněn a roku 1963 rehabilitován. Ani toto jednání stranické moci nedokázalo zlomit jeho víru v komunistické ideje.
Přestože v období Pražského jara vystupoval jako zastánce reforem, po srpnové okupaci Československa se přiklonil na stranu normalizátorů, čímž si zajistil rychlý kariérní vzestup. V letech 1969-1987 byl generálním tajemníkem ÚV KSČ, dokud nebyl nahrazen Miloušem Jakešem. Po odvolání Ludvíka svobody v květnu 1975 se stal i prezidentem ČSSR. Byl prvním a zároveň posledním Slovákem v tomto úřadu.
Jeho funkční období se neslo ve znamení stagnace, hospodářského a kulturního úpadku, policejních represí a četných perzekucí. Husák v podstatě plnil funkci prodloužené ruky Leonida Brežněva. Po roce 1985, kdy se Michail Gorbačov rozhodl modernizovat sovětský socializmus, se naplno projevila neschopnost československého komunistického systému řešit nastálé společenské problémy. Nespokojenost občanů nakonec vyústila v Sametovou revoluci, kdy komunisté vyklidili pozice demokracii. 10. prosince 1989 Gustav Husák odstoupil z funkce prezidenta ČSSR a přenechal ji Václavu Havlovi.
Zemřel v Bratislavě 18. listopadu 1991.
