logo Vlastenci.cz | logo Vlast.cz | logo Fórum | logo E-Shop | logo Časopis | logo Nová česká vlajka | logo Facebook | logo Twitter | logo YouTUBE

Název Česko a Czechia

Share Button

Úvod

Téma názvu našeho státu je poněkud složitější, než se může zdát. Nemluvíme o oficiálním názvu Česká republika, největší komplikace s pojmenováním jsou u jednoslovného názvu.

I když je již dávno určen jak v češtině tak angličtině, veřejnosti to není dostatečně známo a řada lidí se proti těmto názvům bouří a nazývá je paskvily.

Oficiálním jednoslovným názvem, který vychází z historie s přihlédnutím na jazyk je výraz Česko, v angličtině Czechia [Čekia].
Žádné jiné názvy nejsou přípustné!

Historie

Historicky prvním útvarem na našem územím je doložena tzv. Sámova říše, což byla záležitost délky období jednoho lidského života a prakticky nestojí za řeč.

Po ní se ve střední Evropě zformovala řadou nejasností opředená Velká Morava a dodnes se zcela neví, zda se opravdu takto nazývala.
Jistě lze doložit výraz Bohemia a další latinské názvy českých území.

Karel IV. nazval Království české, Markrabství moravské a území Horní a Dolní Lužice, Slezska a Braniborska souhrnně Země koruny České, což se užívalo jako neoficiální název do roku 1918.

Do té doby prakticky neexistoval jednoslovný název pro české země. Situaci změnilo národní obrození, ale rakouští Habsburkové měli ve svém zájmu ponechat jednotlivé názvy českým provinciím a vyvolat tak iluzi jejich nejednotnosti, nesounáležitosti a podřazenost Vídni (patent z roku 1749).

Až se vznikem Československé republiky vznikl jednoslovný název Československo. Což je složeninou slov Česko a Slovensko (takřka podobně jako Rakousko-Uhersko, avšak bez pomlčky, to symbolizovalo jednotu státu).

Snad není třeba příliš zmiňovat slovo “protektorát”, užívané pro část Čech a Moravy za války, protože se jedná o chvilkovou událost, navíc přinesenou zvenčí (od Němců).

Zákonitě po rozpadu Československa byla potřeba najít jednoslovný název pro náš stát místo krkolomného úředního “Česká republika”. Ale k čemu je jednoslovný název?

Jednoslovný název a jeho užití

Za dob Československa zněl úřední název země Československá republika. To se pochopitelně užívalo v diplomacii, v důležitých dokumentech, v zákonech atd.

V mezilidské komunikaci, v publicistice, často také v televizi i na poutačích bylo zbytečné a krkolomné neustále opakovat “Československá (socialistická) republika”.

Lidé říkali “Jsem z Československa“, dozvěděli jste se, že “dnes se hraje zápas Maďarsko – Československo” a podobně.

Po rozbití Československa naše země o tento všude ve světě samozřejmý komfort přišla.
Domnělá neexistence jednoslovného názvu způsobuje i nejednotnost vyjadřování. Například při výčtu států: “Včera se sešli fotbalové reprezentace Polska, Ruska, České republiky a Německa.“, či “Dnes se odehraje zápas mezi Francií a Českou republikou“.

Pokud užíváme jednoslovný název států, bylo vhodné tak učinit u všech a nikoliv jen u některých. Těžko si lze představit, že bychom napsali, že se sešli fotbalisté Spolkové republiky Německo, Ruské federace a České republiky.

Je to zdlouhavé a zbytečné. Pokud hovoříme o Francii, myslíme tím dané území nehledě na politické zřízení. Mluvíme o Francii před revolucí i po ní. Česká republika do roku 1993 neexistovala, Český stát však již přes tisíc let!

I proto je nutné, aby naše vlast měla jednoslovný název, který by se neomezoval v čase. Koneckonců i vlastenec zhrzený politickou situací v zemi bude rád žít v Česku, spíše než v České republice. Česko je stálé, Česká republika nutně ne.

Když už se chce někdo vyjadřovat o České republice jednoslovně, často se stává, že užije absolutně nesprávné slovo “Čechy”.
V novinových článcích se pak objevují absurdity typu “Naše modelka XY se vrátila do Čech, dav obdivovatelů ji přivítal na brněnském letišti“. Užití slova Čechy je nesprávné z několika důvodů.

Jednak Čechy jsou po boku Moravy a Českého Slezska jen součástí Česka a proto nemůžou být užity jako název pro celou zemi. Dále je takové pojmenování neuctivé k obyvatelům Moravy a Českého Slezska.
Jde tedy o úplný nesmysl.

Výraz Česko pojmenovává společně Čechy, Moravu a České Slezsko*, jako když Německo znamená Sasko, Bavorsko, atd.
Česko je tak víc než pouhým kratším ekvivalentem České republiky, protože je nadčasové a lze ho užít jak pro současnost, tak dokonce i pro minulost.

Teoreticky je tak možné mluvit o prvním králi v Česku, kdežto o králi v České republice hovořit v žádném případě nelze (v uvedeném příkladě bude zřejmě vhodnější užít pojmenování České království).
Proč prosazovat a užívat název Česko?

Česko

Název Česko je prvně doložen roku 1777.
Prvně se oficiálně objevilo roku 1918 ve složenině názvu Československo. Po federalizaci Československa (1969) se oficiálně k výrazu Česko pro Českou socialistickou republiku nepřistoupilo, údajně byl tento výraz příliš apolitický.

Po rozbití Československa se zdá nejlogičtější pro ČR užít slova Česko, jelikož tomu neodporuje historie, jazyk ani logika. ČSFR se přeci rozpadla na Česko a Slovensko.

Užívejme proto výrazu Česko jako souhrnné označení pro Čechy, Moravu a České Slezsko*. Nic nám nebrání mluvit o Moravě či Čechách, ale to vždy a jen pokud mluvíme o části našeho území.

Česko nijak nediskriminuje obyvatele Moravy i Slezska (na rozdíl od zmíněných ‘Čech’), jeho základ nevychází ze slova Čechy.

Czechia, nikdy Czech!

Z nějakých důvodů panuje okolo anglického jednoslovného pojmenování naší země podobný problém, jako v češtině.
Oficiální úřední název České republiky je the Czech Republic. Už delší dobu oficiálně existuje i jednoslovný výraz, tedy přesný překlad slova Česko a to je Czechia.

Zcela mylně se užívá nesmyslný výraz “Czech“, což znamená Čech, čeština nebo český. Nikoliv Česko!. Stejně jako Německo je Germany a nikoliv German, podobně jako Francie je France a ne French.

I have been to Czech three times.” lze přeložit jako “Byla jsem v český/češtině/Čechovi třikrát.“, což je úplný nesmysl. Věta by správně měla znít “I have been to Czechia three times.” – “Třikrát jsem byla v Česku.“.

I proto se v naší sekci Špatně o Česku objevil dres s nápisem “Český” na prsou. Někdo se pouze snažil správně přeložit výraz Czech.
Taktéž naši sportovci mají na svých dresech poněkud nevhodný termín “Czech team“, tedy český tým. Českých týmů můžou být desítky, nicméně Tým Česka (výběr) je jen jeden – správně by tedy na dresech měli mít napsáno Czechia, stejně jako Francouzi mají France a Poláci Poland.

Česko a Česká republika jiným jazykem

Česky Česká republika Česko
Slovensky Česká republika Česko
Polsky Republika Czeska Czechy
Chorvatsky Republika Češka Češka
Slovinsky Češka Republika Češka
Bosensky Češka Republika Češka
Rumunsky Republica Cehă Cehia
Bulharsky
Makedonsky
Srbsky
Rusky
Ukrajinsky (?)
Anglicky Czech Republic Czechia
Německy Tschechische Republik Tschechien
Francouzsky Tchéquie
Španělsky República Checa Chequia
Italsky Repubblica Ceca Cechia, Cekia
Řecky
Dánsky Tjekkiske Republik Tjekkiet
Finsky Tšekin tasavalta Tšekki
Švédsky Tjeckiska republiken Tjeckien
Norsky Tsjekkiske republikken/republikk Tsjekkia
Maďarsky Cseh Köztársaság Csehország
Irsky Poblacht na Seice An tSeic
Turecky Çek Cumhuriyeti Çek Cumhuriyeti
Vietnamsky Séc
Arabsky
Latinsky Res publica Bohemica Czechia
Esperanto
“Cikánsky” Republika Chexiya Chexiya

Čechy Morava a Slezsko jiným jazykem

Česky Morava Slezsko Čechy
Slovensky Morava Sliezsko Čechy
Polsky Morawy Śląsk Czeski Czechy właściwe
Chorvatsky Moravska Šlezija Bohemija
Slovinsky Moravska Šlezija Bohemija / Bohemska
Rumunsky Moravia Silezia Boemia
Bulharsky
Makedonsky
Srbsky
Rusky
Ukrajinsky
Anglicky Moravia Silesia Bohemia
Německy Mähren Schlesien Böhmen
Francouzsky Moravie Silésie
Španělsky Moravia Silesia Bohemia
Italsky Moravia Slesia Boemia
Řecky
Dánsky Mähren Schlesien
Finsky Määri Sleesia Böömi
Švédsky Mähren Schlesien Böhmen
Norsky Mähren Schlesien Böhmen/
Maďarsky Morvaország Szilézia Csehország tartomány
Turecky Moravya Silezya Bohemya
Arabsky
Latinsky Moravia Silesia Bohemica Boemia
Esperanto Moravio Silezio Boemio

*Výraz České Slezsko se užívá pro malou část Slezska, která zůstala součástí Česka po prusko-rakouské válce v roce 1741.

Materiály a zdroj: Stanovisko vědních pracovníků k otázce oficiálního jednoslovného názvu ČR (zde)

Share Button

Zobrazeno:103543x