Vlastenci.cz | 
Vlast.cz | 
Fórum | 
E-Shop | 
Časopis | 
Nová česká vlajka | 
Facebook | 
Twitter | 
YouTUBE
Vlastenci.cz | Vlast.cz | Fórum | E-Shop | Časopis | Nová česká vlajka | Facebook | Twitter | YouTUBE
Z Česka pochází řada opravdu unikátních a po světě nyní již rozšířených vynálezů. Na příklad hromosvod (byť v USA s ním přišel Benjamin Franklin), dačická kostka cukru, Wichterleho kontaktní čočky či Resslův lodní šroub. Podívejte se, s čím vším Češi přišli a obohatili svět.
V roce 2010 se v Praze uskutečnil 61. Mezinárodní astronautický kongres, na kterém byly prezentovány stovky různých příspěvků v oblasti biologie v kosmonautice, robotiky, pilotovaných letů k Měsíci a Marsu, navigace, atd.
Takzvané Machovo číslo, nebo-li poměr rychlosti pohybujícího se objektu vůči rychlosti zvuku, jež se užívá celosvětově k vyjadřování hodnot nadzvukových rychlostí nese jméno významného fyzika a filosofa Ernsta Macha, který se narodil v Chrlicích u Brna.
“Moravským Edisonem“ byl Erich Roučka nazýván nikoli proto, že se se slavným americkým vynálezcem setkal a diskutoval s ním své nápady, ale hlavně pro svou práci jež se rozprostírala do nebývalé šíře na poli techniky a medicíny.
František Josef Gerstner navrhl koněspřežnou železnici mezi Českými Budějovicemi a Lincem. Tu pak podle jeho plánu a dozoru stavěl jeho syn Fratišek Antonín Gerstner. Za mimořádné zásluhy na poli vědy udělil v roce 1808 císař František II. Františku Josefu Gerstnerovi Leopoldův řád a o dva roky později jej dědičně povýšil do šlechtického stavu.
V roce 1948 založil protialkoholní oddělení psychiatrické kliniky nemocnice U Apolináře v Praze a v roce 1951 první záchytnou protialkoholní stanici na světě – český psychiatr Jaroslav Skála.
Nové tiskařské a reprodukční techniky vzešly z práce českého malíře, grafika a vynálezce Jakuba Husníka.
Kostka cukru nebo chcete-li cukr v kostkách – tak to je jedna z mnoha drobností, kterou dnes považujeme za samozřejmost a která poprvé spatřila světlo světa právě na území dnešní České republiky v Dačicích. Kde se vlastně vzal ten nápad na cukr v kostkách? Do této doby se totiž cukr běžně dodával v podobě homolí či jiných velkých kusech a pro použití se musel dělit. Při jednom takovém porcování cukru v létě 1841 se údajně zranila i manželka pana ředitele Rada, která se pak u svého chotě důrazně přimlouvala za nějaké praktické řešení porcování homolí. Odpovědí bylo první balení přibližně 350 kostek cukru.
Spřádání a výrobu materiálů založenou na bázi tzv. nanovláken vyvinul vědecký tým Technické Univerzity v Liberci pod vedením Oldřicha Jirsáka.
Nanovlákna jsou přibližně tisíckrát tenčí než lidský vlast a český výzkumný tým zvládl vývoj technologie umožňující průmyslovou výrobu textilních materiálů založených na těchto vláknech.
Účinné léky proti oparům, proti viru pásového oparu, virovému zánětu oční sliznice, viru pravých neštovic, proti žloutence typu B a především vysoce účinné preparáty proti AIDS má na svém kontě výzkumný tým českého organického chemika Antonína Holého, který působil na Ústavu organické chemie a biochemie akademie věd České republiky.
Známým českým vynálezem je ruchadlo, což je pluh s radlicí, která ornici nejen krájí a obrací, ale také jemně drolí a kypří. Jeho autory byli František Veverka a Václav Veverka z Rybitví u Pardubic, známí jako “bratranci Veverkové“. Jejich rodný domek se zachoval do dnešních dnů.
Jedná se o nejrozšířenější konstrukce turbín používaných ve vodních elektrárnách. Francouzští vynálezci Burdin a Furneyrone sestavili první vodní motory a na jejich práci úspěšně navázal Američan James B. Francis. Původně myšlenka na vylepšení vlastností Francisovy vodní turbíny přivedla Viktora Kaplana nakonec k vlastnímu originálnímu řešení – dnes světoznámé Kaplanově turbíně.
Kontaktní čočky a umělé polyamidové vlákno Silon – jsou nejznámější vynálezy jedinečného člověka, českého chemika, kterým byl Otto Wichterle. Wichterle se sice několikrát dostal do sporu s vládnoucí mocí socialistického Československa, ovšem jeden z nejsmutnějších a nejméně logických případů se stal prodejem patentu na výrobu měkkých kontaktních čoček do zahraničí bez vědomí Wichterleho, a za minimální částku.
Polarografie je dnes běžně užívanou metodou chemické analýzy, která umožňuje stanovit i velmi nízké koncentrace iontů kovů i organické látky. Základem objevu, za kterým stojí český fyzikální chemik Jaroslav Heyrovský byly experimenty se rtuťovou kapkovou elektrodou, která se používala k měření povrchového napětí rtuti. V roce 1959 udělila švédská akademie věd ve Stockholmu Nobelovu cenu za chemii právě Jaroslavu Heyrovskému za vynález a využití polarografie.
Nezávisle na sobě učinili tento objev Karl Landsteiner z Vídně a český neurolog a psychiatr Jan Janský a také jiní vědci ve světě. Zjistili, že existují čtyři skupiny lidí, jejichž krve se navzájem při smíchání nesnášejí, ale aglutinují (stmelují) červené krvinky.
Za těmito a dalšími počiny se skrývá jeden z nejvýznamnějších českých vynálezců, techniků a průmyslníků – František Křižík. V roce 1881 dosáhl Křižík velkého úspěchu prezentací svého nejvýznamnějšího vynálezu, obloukové lampy se samočinnou regulací, na výstavě v Paříži.
Hlubotisk (lépe tisk z hloubky) je skupina tiskařských technik, při nichž místa tisknoucí (odevzdávající barvu) jsou položena hlouběji než místa netisknoucí. Při tisku se nanese na celou tiskovou plochu barva, která vyplní všechny její prohlubně. S povrchu jež se tisknout nemá se přebytek barvy odstraní.
Bývají také často nazývány Mendelovými zákony po svém objeviteli, kterým byl Gregor Johann Mendel. V roce 1866 na základě analýz genetického křížení a proměnlivosti znaků u rostlin, zejména hrachu, formuloval své zákony dědičnosti.
Myšlenkou na využití Archimédova šroubu k pohonu plavidel se ve svých úvahách zabýval již v 16. století Leonardo da Vinci. Ovšem teprve konstruktér Josef Ludvík František Ressel jako první navrhl a vyzkoušel (1826, patent 1827) optimální tvar lodního šroubu a jeho umístění vodorovně pod záď lodi před kormidlo. Tento vynález tak postupně vytlačil rozšířený kolesový mechanismus pohonu lodí.
Fyziologie – buněčná struktura, struktura orgánů; užití animace ve vědě a výuce – kinesiskop. To jsou jen některé z mnohých oblastí do kterých svou bohatou vědeckou činností zasáhl český lékař a biolog Jan Evangelista Purkyně. Zabýval se mj. studiem stavby oka, mozečku, testováním účinků mnoha látek (farmakologie), stavbou a funkcí rostlinných buněk, studiemi sluchu, kožního povrchu, orgánů lidské řeči, mechanismem trávení, či krevním oběhem a dýcháním.
Václav Divíšek, známější jako Prokop Diviš, se věnoval myšlence sestrojení zařízení, jež by odebíralo z bouřkových mraků nakumulovaný elektrický náboj. Roku 1754 pak sestrojil první uzemněný bleskosvod na světě, který byl vztyčen 15. června toho roku v Příměticích u Znojma. Vynález ovšem nenašel zprvu pochopení a vzbuzoval u místních lidí obavy.
Vlastenci.cz - vlastenecký portál
Veškerý obsah podléhá licenci Creative Commons Uveďte autora-Zachovejte licenci 3.0 Česko. Výjimka platí pro obrázky měsíce.
Vlastenci.cz 2013 - Poháněno systémem WordPress
