Nové tiskařské a reprodukční techniky vzešly z práce českého malíře, grafika a vynálezce Jakuba Husníka.
Jakub Husník se narodil 29. března 1837 ve Vejprnicích. Jeho otec byl lesníkem na lobkovickém a později konopišťském panství.
Vystudoval piaristické gymnázium v Praze, později malířskou akademii, kde se setkal s Karlem Klíčem, pozdějším vynálezcem hlubotisku. Dále studoval malířství v Antverpách u profesora van Leriuse. Po návratu bydlel v Benešově. Pro kostely v nedalekých Kolovratech a Karlovicích namaloval v roce 1861 obrazy na oltáře. Prvním jeho významnějším vynálezem byly dvoutónové fotografie.
Zdokonalil způsob reprodukce fotografických obrazů – tzv. fotolitografii. Postupně svůj vynález vylepšil natolik, že byl schopen docílit i 1000 otisků.
V lednu 1869 podepsal Husník smlouvu s J. Albertem, mnichovským dvorním fotografem, jež se věnoval témuž problému. Podstatou smlouvy byla dohoda o přenechání želatinové fotolitografie k volnému užití.
Husník se rozhodl zřejmě správně, neboť vybavení tiskárny J. Alberta nebyl schopen konkurovat. Tato smlouva však na delší čas zabránila poznat pravého vynálezce, jelikož se Husník zavázal zachovat o vynálezu mlčení.
Ve světě se pak nějaký čas mluvilo neprávem o albertotypii. Až později vyšel najevo i Husníkův hlavní podíl na vynálezu, který uznal i německý tisk. V roce 1873 spolu s Karlem Klíčem ve Vídni zaváděl tisk cenných papírů a dosahoval takové dokonalosti, že kopie nebylo možné rozeznat od originálu.
V roce 1878 zakládá Husník svou vlastní dílnu a fotoateliér, kde vyrábí fotolitografický přetiskový papír na který získal patent. V roce 1887 obdržel rovněž patent na klihotypii. Od roku 1888 se také zaměřil na propracování dalšího ze svých vynálezů – tisku vodoznaků. Krom tiskařských technik sestrojil a v roce 1869 výhodně prodal svůj vynález zvaný kličkař, který měl zamezit trhání nití v šicích strojích.
Jakub Husník zemřel po nebývale plodném životě vynálezce 26. března 1916 v Praze.
