České vynálezy

Jedná se o nejrozšířenější konstrukce turbín používaných ve vodních elektrárnách. Francouzští vynálezci Burdin a Furneyrone sestavili první vodní motory a na jejich práci úspěšně navázal Američan James B. Francis. Původně myšlenka na vylepšení vlastností Francisovy vodní turbíny přivedla Viktora Kaplana nakonec k vlastnímu originálnímu řešení – dnes světoznámé Kaplanově turbíně.

Kontaktní čočky a umělé polyamidové vlákno Silon – jsou nejznámější vynálezy jedinečného člověka, českého chemika, kterým byl Otto Wichterle. Wichterle se sice několikrát dostal do sporu s vládnoucí mocí socialistického Československa, ovšem jeden z nejsmutnějších a nejméně logických případů se stal prodejem patentu na výrobu měkkých kontaktních čoček do zahraničí bez vědomí Wichterleho, a za…

Polarografie je dnes běžně užívanou metodou chemické analýzy, která umožňuje stanovit i velmi nízké koncentrace iontů kovů i organické látky. Základem objevu, za kterým stojí český fyzikální chemik Jaroslav Heyrovský byly experimenty se rtuťovou kapkovou elektrodou, která se používala k měření povrchového napětí rtuti. V roce 1959 udělila švédská akademie věd ve Stockholmu Nobelovu cenu…

Nezávisle na sobě učinili tento objev Karl Landsteiner z Vídně a český neurolog a psychiatr Jan Janský a také jiní vědci ve světě. Zjistili, že existují čtyři skupiny lidí, jejichž krve se navzájem při smíchání nesnášejí, ale aglutinují (stmelují) červené krvinky.

Za těmito a dalšími počiny se skrývá jeden z nejvýznamnějších českých vynálezců, techniků a průmyslníků – František Křižík. V roce 1881 dosáhl Křižík velkého úspěchu prezentací svého nejvýznamnějšího vynálezu, obloukové lampy se samočinnou regulací, na výstavě v Paříži.

Hlubotisk (lépe tisk z hloubky) je skupina tiskařských technik, při nichž místa tisknoucí (odevzdávající barvu) jsou položena hlouběji než místa netisknoucí. Při tisku se nanese na celou tiskovou plochu barva, která vyplní všechny její prohlubně. S povrchu jež se tisknout nemá se přebytek barvy odstraní.

Bývají také často nazývány Mendelovými zákony po svém objeviteli, kterým byl Gregor Johann Mendel. V roce 1866 na základě analýz genetického křížení a proměnlivosti znaků u rostlin, zejména hrachu, formuloval své zákony dědičnosti.

Myšlenkou na využití Archimédova šroubu k pohonu plavidel se ve svých úvahách zabýval již v 16. století Leonardo da Vinci. Ovšem teprve konstruktér Josef Ludvík František Ressel jako první navrhl a vyzkoušel (1826, patent 1827) optimální tvar lodního šroubu a jeho umístění vodorovně pod záď lodi před kormidlo. Tento vynález tak postupně vytlačil rozšířený kolesový…

Fyziologie – buněčná struktura, struktura orgánů; užití animace ve vědě a výuce – kinesiskop. To jsou jen některé z mnohých oblastí do kterých svou bohatou vědeckou činností zasáhl český lékař a biolog Jan Evangelista Purkyně. Zabýval se mj. studiem stavby oka, mozečku, testováním účinků mnoha látek (farmakologie), stavbou a funkcí rostlinných buněk, studiemi sluchu, kožního…

Václav Divíšek, známější jako Prokop Diviš, se věnoval myšlence sestrojení zařízení, jež by odebíralo z bouřkových mraků nakumulovaný elektrický náboj. Roku 1754 pak sestrojil první uzemněný bleskosvod na světě, který byl vztyčen 15. června toho roku v Příměticích u Znojma. Vynález ovšem nenašel zprvu pochopení a vzbuzoval u místních lidí obavy.