Vynalezena roku 1912. Jedná se o nejrozšířenější konstrukce turbín používaných ve vodních elektrárnách.
Od poloviny 19. století se hledaly nové zdroje energie a stranou nezůstávala ani snaha o efektivní využití energie vodních toků. Francouzští vynálezci Burdin a Furneyrone sestavili první vodní motory a na jejich práci úspěšně navázal Američan James B. Francis.
Původně myšlenka na vylepšení vlastností Francisovy vodní turbíny přivedla Viktora Kaplana nakonec k vlastnímu originálnímu řešení – dnes světoznámé Kaplanově turbíně.
Viktor Kaplan se narodil 27. listopadu 1876 v Mürzzuschlagu v Rakousku. Vystudoval gymnázium ve Vídni a poté Technickou Univerzitu tamtéž.
Ovšem pro nás je rovněž důležité, že Viktor Kaplan prožil většinu svého profesního života v Brně, kde na Technice vychoval celé nové generace českých techniků a především se věnoval výzkumu vodních turbín ve své laboratoři.
Po rozpadu Rakousko-Uherska a vzniku samostatné Československé republiky zůstal Kaplan věrný Vysoké škole technické v Brně, kde byl řádným profesorem. Jeho práce se ovšem nepotýkala, jak už tomu kolem významných vynálezů bývá, jen s technickými a vědeckými problémy, ale též s ohromným množstvím patentově-právních problémů.
Lze říci, že Kaplan se stal expertem nejen v oblasti techniky, ale nuceně též v oblasti patentového práva a ochrany, kdy musel bránit své vynálezy a podstoupit mnoho sporů, které se vlekly až do poloviny 20. let. Patentová agenda obsahovala 280 patentů ve 27 státech světa a příslušné písemnosti zabraly 14 500 listů, které s pozůstalostí přešly do fondu Technického muzea v Brně.
V letech 1926 a 1934 byl Kaplan oceněn čestnými doktoráty. V roce 1931 opustil svou katedru a odešel na odpočinek, zemřel 23. srpna 1934 v Unterachu u Atterského jezera.