Pády
Pád je prostředek, kterým se vyjadřuje tvarová změna slova.
Pomocí pádu se jméno zapojuje do věty. Čeština má 7 pádů, na které se ptáme pádovými otázkami.
POZNÁMKA
Všechny pády mohou být bezpředložkové (prosté) nebo předložkové,
kromě lokálu (6. pád), který je povinen předložkový.
Nominativ (1. pád) a vokativ (2. pád) bývají prosté.
Časování
Jediným slovním druhem, který se časuje jsou SLOVESA.
Čeština obsahuje 3 časy:
Přítomný (prézens) – probíhá v okamžiku promluvy (nesu, vidíte).
Minulý (préteritum) – děj proběhl před okamžikem promluvy.
Tvoří se z příčestí minulého a přítomných tvarů pomocného slovesa být (nesl jsem).
Pro 3.os. j. i mn. čísla se pomocné sloveso vynechává (nesli).
Budoucí (futurum) – děj proběhne, bude ukončen po okamžiku promluvy.
Od nedokonavých sloves se tvoří formou složenou (budoucí čas pomocného slovesa být + infinitiv, např. budu psát),
od sloves dokonavých formou jednoduchou (koncovkami času přítomného, např. dopíšu).
Příklady:
(infinitiv – přítomný čas – minulý – budoucí) dělat – dělá – dělal – bude dělat
dělat – dělají – dělali – budou dělat
jíst – jí – jedl – bude jíst
jíst – jí – jedly – budou jíst
Rody
Čeština má 3 rody:
Mužský (kůň, keř)
Ženský (motorka, kost)
Střední (moře, auto)
Každý rod má své vzory:
Mužský rod se dělí na životné a neživotné rody:
Životné:
pán (motýl, lev)
muž (chodec, prodavač)
předseda (hrdina, Husita)
soudce (vojevůdce, strůjce)
Neživotné:
hrad / les (stůl, smyk)
stroj (boj, kroj)
Ženský rod:
žena (květina, svíčka)
růže (nůše, kůže)
píseň (lahev, plíseň)
kost (myš, zlost)
Střední rod:
město (auto, kormidlo)
moře (lože, pole)
kuře (morče, koště)
stavení (osvěžení, pobavení)
Zdroj:
Pravidla českého pravopisu (Fin Publishing – 2005)
Slovník spisovné češtiny (Academia – 2006)
Odmaturuj! Z českého jazyka (Didaktis – 2002)
Mapka z českého jazyka 1 a 2 (Didaktis – 2001)
Moravsko-Český slovník
