Píseň práce
Hudba : Josef SCHEU(Zpěvník pro školy obecné – 1922 ) nebo L.SCHEU (Zpěvník našeho lidu – 1948)
Slova : Josef ZEPF.
Píseň vcelku populární nejen během socialismu, ale už za první republiky. Jen tak si lze vysvětlit, že byla i ve zpěvníku pro vyšší ročníky obecných škol. Nejasný je, žel, autor nápěvu.
Slova písně se s postupem času různě měnila. Snad jen první a poslední sloka zůstaly zachovány.
Z roku 1922
Ó zavzni písni vznečená,
o práci, která vrozená
přirodou lidstva jest,
a vše, co člověk uživá.
Z šlechetné práce vyplývá,
buď práci čest, buď práci čest!
Když podobal se zvířeti
a bydlel v skalním doupěti,
po stromech musel lézt:
kdo zhotovil mu první zbroj?
Šlechetné práce byl to zdroj!
Buď práci čest, buď práci čest!
Když v pralesu pak ve hloubce
klad základ první chaloupce
by zimu spíš moh’ snést‘.
Kdo poskytnul mu výhody?
Jen práce jeho výplody!
Buď práci čest, buď práci čest!
Když lesy v pole zdělával,
půdů kzahradám hledával
by hojně mohly kvést:
kdo vyrobil mu první pluh?
Byl to jen práce tvůrčí duch!
Buď práci čest, buď práci čest!
Ta práce matka pokroku
a s ní armáda otroků,
hájejí svojí čest.
Zásada naše na světě
po šťastném boji rozkvete.
Buď práci čest, buď práci čest.
Z roku 1948
I.sloka stejná:
Ó zavzni písni vznečená,
o práci, která vrozená
přirodou lidstva jest,
a vše, co člověk uživá.
Z šlechetné práce vyplývá,
buď práci čest, buď práci čest!
Když slabý proti zvířeti
ve skalním kryl se doupěti
a za zbraň měl jen pěst.
kdo zhotovil mu první zbroj?
Šlechetné práce byl to zdroj!
Buď práci čest, buď práci čest!
III.sloka stejná:
Když v pralesu pak ve hloubce
klad základ první chaloupce
by zimu spíš moh’ snést‘.
Kdo poskytnul mu výhody?
Jen práce jeho výplody!
Buď práci čest, buď práci čest!
Když lesy v pole zorával,
půdu k zahradám vzdělával
by hojně mohly kvést.
kdo vyrobil mu první pluh?
Byl to jen práce tvůrčí duch!
Buď práci čest, buď práci čest!
Když v pospolitém životě
se styděl ve své nahotě
a počal látky plést
kdo zhotovil mu první šat?
Či nebyla to práce snad?
Buď práci čest, buď práci čest!
Když touhou k předu jedině
byl pouzen v úzké dědině
zakládal velkých měst
kdo vystavěl mu první dům?
Byl šlechetné to práce um.
Buď práci čest, buď práci čest!
Když v stálém lidstva množení
jde práce v blahém tvočení
mír snáší lidstvu hvězd
kdo zpříjemnil tu jeho stav?
Jen pracovníků pilných dav.
Buď práci čest, buď práci čest!
Když sbratření všech národů
zve vítězně v boj přírodu,
kdo tisíc razil cest
po horách, moři, planině?
Muž práce byl to jedině!
Buď práci čest, buď práci čest!
A přec ta všeho tvůrkyně
jest lenochů otrokyně
a bitvu musí svést,
by svobody si dobyla
a lenost navždy zhybila.
Buď práci čest, buď práci čest!
Jen, muži práce nelkejte,
a k zápasu se chystejte,
již přichází nám zvěst,
že práce zvítězíti má,
že padnout musí krytá zla.
Buď práci čest, buď práci čest!
Poslední sloka stejná:
Ta práce matka pokroku
a s ní armáda otroků,
hájejí svojí čest.
Zásada naše na světě
po šťastném boji rozkvete.
Buď práci čest, buď práci čest.
