POCHODNĚ HNĚVU – Hymna čs.legií ve Francii.
Autor hudby: Antonín BROTAN
Autor slov: Neznámý, možná A.BROTAN
Slova jsou zpívána na nápěv sokolské pochodové písně Hoj, vzhůru, prestý Sokole (text J.V.Sládek, hudba A.Brotan) a je stejně vlastenecká a povzbudivá, jako původní varianta, či hymna legií v Rusku. Ve zpěvníku „Zpívající Čechoslovák“ z roku 1920 se píše doslova: „Prvý nápěv >Pochodně hněvu< na str. 10 jest pokažený nýpěv písně >Hoj vzhůru, pestrý sokole< od téhož skladatele. Proto navrhuje skladatel nový nápěv k této památné písni.“ Ten je pozměněn, nicméně vyhledem k tomu, že se objevil až po válce, není autentický a značně těžší, podle mě byl používán spíš jako nástrojbk vlastenectví na školách či různých kroužcích. Tedy byl-li někdy vůbec používán.
Pochodně hněvu neseme
a v srdci střelný prach,
v nějž rudý plamen vrhneme
a rázem zhyne strach.
Pěst naše jako z ocele
a pomstou plane zrak,
||: jen bijme, palme vesele,
kde nejhustší je mrak :||
Tam v dáli v hanbě stopena
je svatá naše zem,
krev cestu naší znamená
my bez bázně dál jdem.
Z těch rudých krve krůpějí
svobody vzroste květ,
||: kdo s námi jíti nechtějí
nám budou závidět :||
Kdo otrok je, ať hyne dál,
však zticha musí být,
my zašlapaný ideál
na vlastní zvednem štít
nás žádná oběť neleká,
my víme, kde náš cíl.
||: Pěst naše si jej vyseká
i kdyby v pekle byl. :||
Nuž, vzhůru hlavu přátelé,
hleď přímo orlí zrak,
blesk šlehne z naší ocele
kde nejhustší je mrak.
A kdyby všechny na poli
nás kule zkosily
||: pak jenom odkaz Sokolí
jsme věrně plnili. :||
