Narozen 25. listopadu 1895, zemřel 20. září 1979. Ve funkci prezidenta ČSSR od 30. března 1968 do 28. května 1975.
Rodina: manželka Irena Stratilová (1901-1980, sňatek 1923), syn Miroslav (1924-1941), dcera Zoe (1925).
Ludvík Svoboda se narodil 25. listopadu 1895 v Hroznatíně na Vysočině. Za první světové války byl odvelen do císařské armády, padl však do ruského zajetí a zde se aktivně podílel na činnosti vznikajících československých legií (mimo jiné i ve slavné bitvě u Zborova). Po skončení války bojoval také proti bolševickým vojskům na Sibiři.
Za první republiky byl důstojníkem Československé armády. V září 1938 se na vlastní žádost nechal převelet do pohraničí bránit ČSR proti německé agresi. Nehodlal se smířit s pomnichovskými poměry. Po okupaci Čech a Moravy odešel do Polska a poté do Sovětského svazu, kde od února 1942 shromažďoval v Buzuluku československá vojska. Pod sovětským velením se Svobodův rozrůstající se prapor účastnil bojů u Sokolova, po operacích na Ukrajině se jeho vojska podílela na proražení německé obrany v Dukelském průsmyku.
V letech 1945-1950 byl Svoboda ministrem obrany ČSR. Koncem roku 1948 vstoupil do KSČ. V padesátých letech byl několikrát odvolán z vykonávaných funkcí (náměstek předsedy vlády, náčelník vojenské akademie) a penzionován. Přesto byl od roku 1948 nepřetržitě členem Národního shromáždění a 30. března byl v uvolněné atmosféře Pražského jara zvolen prezidentem Československé socialistické republiky.
Značné politické, ekonomické a kulturní uvolnění nemělo dlouhého trvání. Ráno 21. srpna 1968 se okna českých a slovenských domů rozechvěla průjezdy tanků vojsk Varšavské smlouvy. Naděje na zrušení mocenského monopolu KSČ byly zadupány do země. Nastalo období normalizace. Svoboda byl na nátlak Brežněvovy garnitury donucen podepsat Moskevský protokol, v němž umožnil nastartování nové etapy perzekucí nepřátel strany. Těmto činům již nijak nemohl zabránit. Do mocenských funkcí se po vlně čistek dostali Moskvě loajální neostalinisté a pragmatičtí kariéristé.
V roce 1968 také konečně došlo k federalizaci ČSSR. Na základě nově schválených zákonných opatření byl Ludvík Svoboda kvůli zdravotnímu stavu k 28. květnu 1975 odvolán z funkce prezidenta republiky a nahrazen Gustavem Husákem.
