Hlubotisk (lépe tisk z hloubky) je skupina tiskařských technik, při nichž místa tisknoucí (odevzdávající barvu) jsou položena hlouběji než místa netisknoucí. Při tisku se nanese na celou tiskovou plochu barva, která vyplní všechny její prohlubně. S povrchu jež se tisknout nemá se přebytek barvy odstraní.
Nejstarší hlubotisk představuje mědirytina. Technický význam mají procesy při nichž se obraz přenáší na tiskovou desku fotograficky a prohloubeniny se pak obdrží leptáním – jedná se o tzv. heliogravuru. K dokonalosti tuto techniku přivedl český malíř Karel Klíč, který se pokládá za vynálezce novodobého hlubotisku. Je to sice tiskařská metoda nevhodná pro zobrazení písma, zejména malých velikostí, ale na druhou stranu představuje hlubotisk ideální techniku pro kvalitní tisk obrazových publikací ve velkém počtu kopií (stovky tisíc kusů).
V tomto případě se používají většinou vyleptané měděné válce, ze kterých se přebytek barvy stírá ocelovými noži. Tento rotační stírací hlubotisk představuje dodnes nejlepší techniku pro sériové reprodukce kreseb, obrazů a fotografií.
Český malíř a fotograf Karel Klíč se narodil 31. května 1841 v Hostinném. Studoval pražskou Akademii, kterou musel předčasně opustit pro své výsměšné karikatury c. k. ministra. Později se mu přece jen podařilo Akademii dostudovat.
Se svým otcem založil v Brně úspěšný fotografický Ateliér Raffael. Později působil jako malíř časopisů v Budapešti, poté odešel do Vídně. O silvestrovské noci 1878 dokončil vývoj své nové tiskařské techniky – heliogravury. Působil rovněž mnoho let v Anglii, kde se stal ředitelem a spolumajitelem tiskařské firmy. V roce 1897 se vrátil do Vídně, kde o mnoho let později 16. listopadu 1926 také zemřel.
