logo Vlastenci.cz | logo Vlast.cz | logo Fórum | logo E-Shop | logo Časopis | logo Nová česká vlajka | logo Facebook | logo Twitter | logo YouTUBE

V nový život

Share Button

V nový život

Hudba : Josef SUK
Slova : Petr KŘIČKA

Bylo to někdy v druhé polovině dubna roku 1919. Na mladou Československou republiku dolehly první těžké starosti, vyvolané útoky MaĎarů nna jižní kraje Slovenska, a nastávala nutnost bránit se vojensky. Tuto povinnost si ochotně uvědomovala nejen československá armáda, teprve se organisující, ale i přečetní dobrovolníci z řad veškerých vrstev našeho lidu. Také mezi mládeží v Křečovicích u Neveklova, rodišti a sídle hudebního skladatele Josefa Suka, se vzrušeně mluvilo o povinnosti přihlásit se k obraně vlasti a Suk, pozoruje ten ruch s účastným zájmem upřímného vlastence i vřelého milujícího otce, nadchl se  jednoho dne, dnes už neznámého data, k myšlence, že napíše mládeži nový pochod, “aby se synkovi při tátově muzice lépe šlapalo”. A tuto myšlenku také hned provedl, když o dopoledni toho dne napsal ve znění pro čtyřruční klavír úvodní část pochodu a odpoledne jeho část střední, zvanou “trio”. Byl to základní tvar pochodu, který se později stal slavným pod názvem “V nový život”. Měl ještě, jak je patrné z kasimilové jeho reprodukce na str.17, prostý tvar trojdílné pochodové skladby, bez úvodních fanfár a bez velkolepě vyvrcholujícího závěru.

Tehdy však zůstalo jen při tomto zápisu skladby. Syn Pepa na Slovensko nerukoval a Suk prozatím náčrt pochodu založil. Naskytla se mu však brzy velmi vhodná příležitost, aby se k němu opět vrátil. Československé sokolstvo připravovalo na rok 1920 první poválečný všesokolský slet, vcelku již sedmý, a sletový výbor vypsal koncem podzimu 1919 soutěž na nový slavnostní pochod sletov, určený “pro vstup a nástuip sokolského členstva k prostným cvičením”v trvání 20-25 minut. Podmínky soutěže žádaly skladbu “ve výrazném pochodovém tempu s ostrými akcenty pochodovými, tak aby svým rytmem udržovala krok” a byla “rázu slavnostního, vystihující mohutný dojem nástupu”. Jako členové poroty byli jmenováni skladatelé Karel Kvařovic a Otakar Ostrčil, za sokolské náčelnictvo sestra Milada Malá a bratři Agathon Heller a dr.Jindřich Vaníček.

Byla v tom vskutku podivuhodná hra osudu. Suk nejen měl doma náčrt pochodu, jenž jako by byl psán pro účel soutěží určený, ale pro potřebu nového slavnostního pochodu pro nástup mužů k prostným cvičením při všesokolských sletech si sám dávno uvědomoval a záměr napsati takový pochod vyslovil k několika přátelům již u příležitosti předcházejícího VI.sletu v roce 1912, když opouštěje sletiště na letenské pláni nadšeně horoval o mocném dojmu sletových prostných. Proto také, upozorněn nyní na vypsanou soutěž, s chutí sáhl pro jarní náčrt pochodu pro čtyřruční klavír a zadal jej do soutěže. Aby pak netěžil z váhy a popularity svého jména, skryl se při tom za pseudonym Josef Emanuel Skrýšovský, jejž si odvodil od obce Skrýšova poblíž svého rodiště na Sedlčansku.

A jeho pochod obstál v soutěži vítězně. Sokolským zástupcům v porotě, když jim byl Kovařovicem a Ostrčilem čtyřručně zahrán, nezdál se sice pochodově dost výrazný, ale k posledu přece jen se ztotožnili s názorem odborníků, že jde o skladbu pochodově cítěnou a při tom umělecky mimořádně hodnotnou, a podchodu byla jednomyslně přiznána orvní cena s tím, že bude o nadcházejícím sedmém sletu hrán při nástupu mužů k prostným. Suk po tomto rozhodnutí doplnil ještě pochod úvodními fanfárami, trojmo opakujícími začátek melodie ze střední jeho části, a pak slavnostně vypjatou kodou s použitím téhož prvku motivického. Patrituru pro velký symfonický orchestr si skladatel vypracoval sám (její originál jest dnes bohužel nezvěstný), úpravu pro vojenskou dechovou hudbu, v níž měl pochod býti hrán na sletišti, provedl tehdejší inspektor našich vojenských hudeb ppl.Prokop Oberthor (pozn.P.Oberthor byl i velitelem vojenské hudební školy v Roudnici nad Labem).

Sedmý všesokolský slet, těsně po té následující, měl tedy po hudební stránce svoji uměleckou sensaci. Imposantní nástup mužů k prostným cvičením, jehož dojem je vždy tak mocně rozechvívající, nedál se tentokráte podle vžitého dotud zvyku s hudbou staré pochodové skladby, známe pod heslem “Lví silou, vzletem sokolím”, nýbrž po prvé za zvuků pochodu nového, jímž sokolstvo obmyslil jeden z našich největších tvůrců hudebních. (Hrály jej spojené vojenské hudby za řízení ppl.Oberthora.) Při dopolední zkoušce o prvním sletovém dni 27.června 1920 neobešlo es to sice opět bez částečných rozpaků, když u některých sokolských činitelů, v tomto směru poněkud konservativních, budil nový pochod jisté obavy pro svoji zdánlivou “nepochodovost” a “modernost”. Ale tyto obavy byly přece jen zaplašeny a odpoledne i o následujících dnech byl dojem z nástupu cvičenců při Sukově pochodu nepopsatelně velkolepý.

Šleh’ plamen jasný od Blaníka.
Do lesa tmavého, do pole tichého kol Blaníka;
do pole širého, do kraje milého kol Blaníka.
||: Šlehla vatra, zaplála dokola, probudila mladého sokola.
Svěť!     Svěť!       Svěť, vatro svěť, jasně svěť do niv, do pole!
Čas nastal teď, ruče vzleť, mladý sokole!
Vleť!     Vzleť!       Vzleť!
Vzlét sokol jasný od Blaníka…

||:Do lesů, do plání zaléhá volání sokolíka.
Do kraje šiřého, do srdce každého bojovníka. :||

T R I O

Slyš! Polnice zní!
Nuž vzhůru dítky národa!
Sem všichni v tábor náš,
kdo vlasti je věrná stráž!
Jen vás más, syny své, jenom vás naše máti rodná zem;
ochránit matku svou synu je cti a lásky příkazem.
||: V boj, v boj, za ni v boj, hurá, hurá,
v boj, vzhůru, hejno sokolí! :||

V boj, národe můj,…
ať pravda Páně vítezí,
ať hvězdou věků v dál
z Čech plá lidstvu Ideál.
Zaň zmíral mistr jan, trpěl Amos a bil se Masaryk.
Plápol pravdy té znovu váš nechať zapaluje Šik!
||: V boj, v boj, za ni v boj, hurá, hurá,
v boj, vzhůru, hejno sokolí! :||

 

Vzlét sokol jasný od Blaníka.
Do lesů, do plání zaléhá volání sokolíka.
Do kraje rodného, do srdce každého bojovníka.
Širá pole tichá kol dokola probudil hlas mladého sokola.
Leť!      Leť!       Nes, nes tu zvěst do všech měst, do vsí, do pole,
vzbuď celou zem, dones všem, jasný sokole,
všem!       všem!     všem!
vzkaz věrné stráže od Blaníka.
Do kraje rodného, do srdce každého bojovníka
do kraje rodného, do srdce každého
do srdce každého bojovníka.
Nes, nes tu zvěst do všech měst, do vsí, do pole,
vzbuď celou zem, hlásej všem, hlásej všem:

Slyš, polnice zní,
nuž vzhůru, všichni k nám, k nám, k nám,
v tábor náš!
Planou ohně, hoří vatry, hučí Šumava i Tatry:
V boj!   v boj!   v boj!   v boj!   v boj!
jménem Páně!

V Nový život na youtube.

Naprosto unikátní záznam V Nový život z roku 1938, diriguje slavný Václav Talich. Jedna z nejlepších “verzí” zde ve formátu mp 3.

Share Button

Zobrazeno:6517x