Dnes je tomu 42 let, od invaze vojsk Varšavské smlouvy do Československa.
V noci z 20. na 21. srpna 1968 se do naší země začala přesunovat pod velením SSSR „spřátelená“ vojska Maďarské lidové republiky, Polské lidové republiky, Německé demokratické republiky a Bulharské lidové republiky.
Během okupace bylo přímo zabito nebo zemřelo 108 Čechů a Slováků, asi 500 bylo zraněno a přibližně 300 000 dalších raději emigrovalo do zahraničí.
Ovšem za naši svobodu neumírali jen Češi a Slováci. Minimálně jednu zahraniční oběť bychom rádi připomněli. Jedná se o polského občana jménem Ryszard Siwiec [Ryšard Šivěc], který svým demonstrativním upálením na stadionu Desetiletí protestoval proti okupaci a ukončení demokratizujícího procesu v tehdejším Československu.
Byl první „živou pochodní“, která se snažila svou smrtí zažehnout prozření lidí a donutit je tak k činům. Podobnou smrt si také zvolil Jan Palach nebo Jan Zajíc.
Včera (20. 8. 2010) byl Ryszardu Siwiecovi v Praze v ulici nesoucí jeho jméno, odhalen obelisk právě k výročí invaze.
Pomník Ryszarda Siwiece
