Přejme příjemně prožitý státní svátek!
Dnes oslavujeme především 20 let od pádu komunistické totality. Všechny sdělovací prostředky se už po týdny zabývají koncem vlády jedné strany a nastoletí pluralitního demokratického systému.
Bohužel na jednu velice důležitou věc se zapomíná. Kdysi dávno, přesně před 70 lety, došlo k jedné z velice důležitých událostí v naší historii.
17. listopadu roku 1939 němečtí nacisté pozavírali české vysoké školy. Chtěli tím ztrestat český národ za protesty konající se od 28. října. Jejich cílem bylo vytvořit hloupou skupinu lidí, která by byla lehce zmanipulovatelná. Nepřáli si ve středu Evropy vzdělaný slovanský národ a připravovali plány na poněmčení, potažmo přesídlení, velké části Čechů.
Důležitým cílem bylo umlčet českou inteligenci. Protože inteligence je jedním z hlavních pilířu národa.
Dávno se na tento den zapomnělo. Jenže svoboda včetně svobodné možnosti se vzdělávat není samozřejmostí.
Klidně se může stát, že vzdělávání začne omezovat totalitní moc, která nemusí být řízena ze zahraničí, nýbrž může být česká. To je veliké riziko, proti kterému se bojovalo nejen během 17. listopadu 1939, ale i o 50 let později v roce 1989.
Ať už máme pocity z nově nabyté svobody během Sametové revoluce jakékoliv, tak jedno je jasné. Byl před nás postaven velký úkol – znovu obnovit demokracii a občanskou společnost. Bohužel tato změna nepotrvá pár měsícu, nýbrž řadu desetiletí. I „otec národa“ Tomáš Garrigue Masaryk hovořil o 40 letech, která naše demokracie potřebuje pro plný rozvoj.
Již dnes se ozývají snahy o omezení demokracie, bývá napadána, protože nefunguje dostatečně. Jenže pro slušnou a dobře fungující demokracii je 20 roků málo! A beze snahy našich občanů se jí nikdy nedočkáme.
Bohužel, v dnešní době zdá se, že chybí autority, které by národ vedly výchovou k demokracii a upozorňovaly na současné nedostatky. Doufejme, že se toto časem změní.
Sametová revoluce nám dala šanci změnit poměry… ale bez našeho přičinení k tomu nikdy nedojde. A přesto se mnohé povedlo. Česká republika se začlenila do Evropské unie, jako demokratický partner ostatních evropských států, abychom společně mohli utvářet silnou Evropu, která dokáže konkurovat novým mocnostem – Rusku, Číně, USA i Indii.
Svoboda není nikdy zadarmo a oproti mřížím a spoutání vyžaduje práci a údržbu. Dokážeme si vlastní svobodu uhlídat? To ukáže čas… snad ano.
V tento slavnostní den vám přinášíme aktualizaci v sekci Vlastenecké písně.
Jedná se o několik písní spjatých s historií naší republiky. První, Modlitba pro Martu, se stala symbolem Sametové revoluce a jistě ji má mnoho z Vás v paměti ve spojení s vlajícími vlajkami na Václavském náměstí, ať jako přímí účastníci, nebo jen jako diváci v televizi.
Druhá píseň, Bratříčku zavírej vrátka, od Karla Kryla, která také zněla během Sametové revoluce, se stala spíše symbolem událostí o 21 let dříve během okupace naši země vojsky Varšavské smlouvy.
Další písně již tak známé nejsou a přesto bychom si je měli pamatovat více, protože autor za jejich zpěv zaplatil daň nejvyšší.
Píseň Ta naše písnička česká je poměrně oblíbená, ovšem že jí složil Karel Hašler a za protektorátu upravil, není příliš známo. Bohužel jej stála život.
Poslední píseň je spojena se vznikem Československé republiky. Zpívá se o obětech, které museli přinést legionáři, abychom my mohli mít vlastní stát. 11. listopadu tomu bylo právě 91 let od posledních výstřelů 1. světové války, kde umírali také tisíce Čechoslováků. Připomeňme si jejich oběti další „Hašlerkou“ – Hoši od Zborova.
Děkujeme za Vaši přízeň. Vlastenci.cz
Vyhláška o uzavření vysokých škol v Čechách a na Moravě (1939)
