Česká republika se může pochlubit nejstarší potrubní poštou

Pouzdro potrubní pošty. Zdroj: Wikipedia
Pouzdro potrubní pošty. Zdroj: Wikipedia

I v době internetu existuje stále potřeba dopravovat z místa na místo originální listiny dokumentů. K tomuto účelu dříve sloužila kromě běžné pošty také mnohem rychlejší pošta potrubní. První vznikla již v roce 1853 v Londýně. V roce 1887 byla vybudována první trasa potrubní pošty také v Praze. Tehdy sloužila pouze pro přepravu telegramů z Malé Strany na hlavní poštu v Jindřišské ulici. V roce 1899 byla potrubní pošta otevřena také pro veřejnost.  Největší rozmach a rozšíření se tento způsob přepravy dokumentů dočkal v letech 1929 – 1931, kdy bylo přepravováno přes 400 tisíc pouzder ročně. Ještě v 90. letech minulého století se pomocí potrubní pošty doručovaly tisíce zásilek měsíčně. Přítrž všemu udělaly až povodně v roce 2002, které síť poškodily. Ačkoliv to vypadá možná bláznivě, existují snahy tento způsob přepravy zásilek opět obnovit.

Hlavy tras. Zdroj: Wikipedia
Hlavy tras. Zdroj: Wikipedia

Málo kdo si při procházce Prahou uvědomí, že se pod jeho nohama skrývá potrubní síť pražské pošty dlouhá 55 km. Zásilky se zde pohybovaly rychlostí 10 metrů za sekundu, což je 36 km/h. Z Jindřišské se tak zásilka dostala na Pražský hrad za 8 minut. Celou potrubní síť by teoreticky jedna zásilka mohla stihnout projet za hodinu a půl.

V případě, že zásilka byla křehčí a hrozilo při jejím odeslání poškození zásilky nebo přepravního potrubí, mohl pošťák rychlost snížit. K vytvoření přepravního tlaku se používala dmychadla, která mohla vzduch do potrubí nejen vhánět ale také nasávat. Jedno dmychadlo bylo schopno dodávat až 5 kubických metrů vzduchu za minutu a tento výkon vystačil na obsluhu 3 km trati, potom muselo následovat další dmychadlo. Po trati byly také rozmístěny obslužné šachty, které se využívaly v případě, že zásilka někde uvízla. „Profouknutí“ bylo možné udělat pouze vzduchem nebo se k tomu používala těžší zásilka než ta uvízlá. Častou příčinou ucpání potrubí byly cizí předměty jako vlasové sponky nebo kapesníčky. Obsluhu potrubní pošty tvořily téměř bez výjimky ženy.

Zajímavostí je, že v době Pražského povstání byl prostřednictvím potrubní pošty zásobován Československý rozhlas, a to nejen informacemi, ale také potravinami.

Parametry přepravního systému:

Materiál: ocelové trubky + protikorozní nátěr nebo obal ze skleněné tkaniny a asfaltuCelková délka tras: 55 km (3x překračuje potrubní pošta také Vltavu – mosty: Mánesův, Hlávkův a Legií)

Vnitřní průměr potrubí: 65 mm
Tloušťka stěn: 3 mm
Rádius oblouků: min. 250 cm, většinou poloměr 300 cm, v budově min. 200 cm
Tlak používaný pro přepravu: max. 30 atm.
Počet tras: 5 hlavní tras + vedlejší (viz plánek)

Parametry pouzdra:

Strojovna s dmychadly. Zdroj: Wikipedia
Strojovna s dmychadly. Zdroj: Wikipedia

Materiál: dural + plastové víčko, plastová zadní kroužek a plastový těsnící vějířek
Vnitřní průměr: 48 mm
Vnější průměr: 58 mm – plastový kroužek (těsnící vějířek se přizpůsoboval průměru potrubí a doléhal na jeho stěny)
Délka: 200 mm
Maximální hmotnost přepravované zásilky: 3 kg

 

 


Uveřejněno

v

,

od

Značky: