Následující hymnu přidáváme jen jako zajímavost s úctou k lužickosrbskému národu:
Lužická hymna
Lužice byla po dlouhou dobu součástí Českého království a na jejím území (dnes převážně v Německu) se uchovalo původní slovanské osídlení.
Jako připomínku na tento zapomenutý národ Lužických Srbů, kteří k nám mají poměrně blízko, uvádíme jejich hymnu.
Slova napsal Handrij Zejler a melodii složil Korla Awgust Kocor.
Hornolužická srbština:
Rjana Łužica,
sprawna, přećelna,
mojich serbskich wótcow kraj,
mojich zbóžnych sonow raj,
swjate su mi twoje hona!
Časo přichodny,
zakćěj radostny!
Ow, zo bychu z twojeho
klina wušli mužojo,
hódni wěčnoh wopomnjeća!
Dolnolužická srbština:
Rědna Łužyca,
spšawna, pśijazna,
mojich serbskich woścow kraj,
mojich glucnych myslow raj,
swěte su mě twoje strony.
Cas ty pśichodny,
zakwiś radostny!
Och, gab muže stanuli,
za swoj narod źěłali,
godne nimjer wobspomnjeśa!
A nakonec český překlad:
Krásná Lužice
dobrá, přátelská,
mých srbských předků kraj,
mých krásných snů ráj,
svaté jsou mi tvoje cesty.
V časech, co přijdou,
rozkveteš se do krásy!
Ach, z tvého klína vyjdou muži,
hodni věčných vzpomínek!
Hudba v souboru mp3 ke stažení ZDE.
