Nemohli jsme si dovolit opomenout 65. výročí od konce druhé světové války, ač k němu došlo již před týdnem.
Touto dobou před 65 lety již naplno probíhaly oslavy a Evropa byla protknuta nadšením z ukončení více než 6letého šílenství.
Naše země byla opět svobodná a mohla navázat na tradice první Československé republiky, ač tomu pozdější geopolitická situace nebyla nakloněna.
Spousty českých a slovenských hrdinů se spolu se spojeneckými armádami vrhali na německé okupanty a dopomohli nám tím ke svobodě.
Řada z nich padla. Padli však za dobrou věc, za to, že my dnes můžeme žít. Ano, zní to možná pateticky, protože čas odvál ty zlé doby.
Možná je dobře, že to takto zní. Měli bychom být rádi. Je to znamením toho, že zlé časy jsou pryč a snad se nevrátí.
V dnech výročí se konala řada pietních aktů a oslav. Mezi nejvýznamější patřily jistojistě pietní akty u budovy Českého rozhlasu v Praze a na vrchu Vítkově.
Právě na památníku Vítkov se po téměř století podařilo naplnit význam tohoto místa, tak, jak zamýšleli jeho stavitelé za první republiky.
V památníku byly uloženy ostatky neznámého vojína padlého v bitvě u Zborova. Aktu, na kterém nechyběli váleční veteráni ani vojáci české armády, se zúčastnili i vrcholní představitelé České republiky.
Radostnou zprávou je, že se k oslavám připojila řada občanů a že tedy zájem o historii v Česku neupadá.
Doufáme, že i vy jste si výročí plně užili.
