Dnes je to měsíc, co se stala tragédie v Jaroslavli. Dne 7. září po 14. hodině spadlo letadlo Yak 42 s hokejisty týmu Lokomotiv Jaroslav z ruské ligy KHL, ve kterém byli všichni hráči včetně tří českých a jednoho slovenského hráče. Není snad občan, který by o této věci nevěděl, ale tímto připomenutím chceme vzdát čest těmto skvělým hokejistům, kteří dělali našemu národu radost během olympijských her a mistrovství světa. Karel Rachůnek, Josef Vašíček a Jan Marek. To jsou jména, která bohužel pro náš hokej znamenají radost i smutek zároveň. Tito mistři tvořili jeden z hlavních pilířů našeho současného hokeje.
Karel Rachůnek: Narozen 27. srpna 1979 v dnešním Zlíně. Kariéru začal ve svém rodném městě. Mimo jiné hrál v ligách IHL, NHL a KHL. Hokej měl opravdu rád a důkazem tomu je i jeho účasti na turnajích In-line hokeje. Zastával funkci obránce. K jeho velkým úspěchům patří zlatá medaile na mistrovství světa v in-line hokeji v roce 2011, druhé místo v extralize v roce 1998/1999 za tým HC ZPS Barum Zlín a také zlatá a bronzová medaile v mistrovství světa v ledním hokeji za rok 2010 a 2011. Karel Rachůnek zemřel ve svých 32 letech. Má dva bratry Ivana a Tomáše, kteří hrají extraligu za pražský tým HC Sparta Praha. Doufejme, že se jméno Rachůnek v budoucnu ještě v národním hokeji objeví.
Josef Vašíček: Narozen 12. září 1980, Havlíčkův Brod. Jako malý klučina hrál za HC Rebel Havlíčkův Brod. V páté třídě byl nasazován proti sedmákům a ještě byl o hlavu vyšší. Měl tedy dobré předpoklady pro to být skvělým hokejistou, a to také dokázal svými úspěchy. Hrál v ligách IHL, KHL, NHL a v české extralize za tým HC Slavia Praha. Získal zlatou medaili na mistrovství světa do 20 let roku 2000, zlatou medaili v MS v ledním hokeji v roce 2005 a také vyhrál s týmem Carolina Hurricanes Stanley Cap v sezóně 2005/2006. Zemřel pět dní před svými 31. narozeninami.
Jan Marek: Narozen 31. prosince 1979 v Jindřichově Hradci. Jeho pozice byla útočník. Prvně hrál za domácí HC Vajgar Jindřichův Hradec. Pak si ho všiml dnešní klub HC Oceláři Třinec a Jan Marek byl pět sezón právě zde. Za sezónu 2002/2003 byl vyhlášen za nejlepšího střelce extraligy. Potom přešel do klubu HC Sparta Praha, kde strávil tři sezóny a v té poslední 2005/2006 se stal mistrem extraligy a byl vítěz kanadského bodování v extralize. Po tomto úspěchu odjel do ruské extraligy a hrál za tým Mettalurg Magnitogorsk, kde se stal mistrem ruské extraligy, další rok byl vítězem soutěže Super six. V Magnitogorsku byl čtyři sezóny a pak byl jednu sezónu v HC CSKA Mosvka. Jeden z důvodů bylo být blíž rodné zemi. V národním týmu se pohyboval od roku 2002. V roce 2010 zaslouženě dostal titul mistr světa v ledním hokeji a o rok později získal v Bratislavě na MS bronzovou medaili. Pro nás ovšem byla jako zlatá za ten odvedený výkon, který náš tým předváděl. Dal několik rozhodujících gólů, které dovedly národní tým k těmto medailím. Smutné na tom také je, že se stal před začátkem sezóny KHL otcem a chtěl být s rodinou. Chtěl se vrátit zpět do vlasti a hrát za pražskou Spartu. Snad se v daleké budoucnosti potkáme s jeho synem Janem na hokejovém kluzišti. Snad v tomto případě nepadlo jablko daleko od stromu. Jan Marek byl skromný a výborný hokejista.
Neměli bychom také zapomínat na Pavla Demitru, který se narodil v Československu a hrál v čs. extralize.
Pavol Demitra: Narozen 29. listopadu 1974 v Dubnici nad Váhom. Hrál za TJ Spartak Dubnica a pak v Dukle Trenčín. Prosadil se a hrál v NHL, AHL a KHL. Podařilo se mu získat dvě bronzové medaile. Jednu za Československo do 20let na MSJ 1993 a druhá na MS 2003. Zlatou medaili získal ve slovenské extralize za Duklu Trenčín v sezóně 1996/1997. Byl také kapitánem slovenského národního týmu. Právě na MS 2011 ve Slovensku se rozloučil s diváky a s kariérou v národním týmu. Neskrýval veliké své dojetí při loučení. Zemřel ve svých 36 letech daleko od domova.
Příčina letecké katastrofy?
Stroj YAK-42 nenabral dostatečnou rychlost a následně výšku, aby vzlétl do vzduchu. Po překročení startovací dráhy jel ještě několik set metrů po travnaté ploše a pak škrtl o anténu, která zapříčinila pád stroje. Letadlo se následně roztrhlo na dvě poloviny. Jedna část spadla na zem a druhá do řeky Volha. Nehodu přežil jen jeden člověk, a to člen posádky, který v době startu byl na konci letounu a nebyl ani připoután. To mu zachránilo život, neboť se snáz dostal z trosek do bezpečí. Hned po tragédii vyplulo na povrch několik spekulací a hlavní podezření padlo na špatný technický stav letadla, aniž by někdo věděl něco blíže. Důvodem je rostoucí nedůvěra v ruská letadla a zacházení s nimi. Mluvilo se na přiklad o tom, že do ruských letadel teče, že se moc klepou a jiné příběhy. Po bližším zkoumání se zjistilo, že letadlo bylo v perfektním stavu a ještě k tomu po prohlídce. Spekulovalo se také o tom, že kapitán zapomněl odbrzdit letadlo a druhý pilot místo něj začal startovat. Následně se tato možnost vyvrátila, jelikož by prý motory dříve upadly, než aby se zabrzděný letoun rozjel. Po nalezení černé skříňky se potvrdilo tedy to, že letoun byl v naprostém pořádku a motory i vše ostatní pracovalo do pádu letadla správně. Chyba musela být, jak už to často bývá, v lidském faktoru. Mezitím, se podařilo vyslechnout přeživšího, ale ten byl v jiné části letadla a také si prý nic nepamatuje. Vyšetřování nakonec ukázalo, že problém byl v komunikaci mezi piloty. Když se letoun startoval a minul na dráze bod, kdy může rozjezd ještě bezpečně zastavit, tak se letoun ještě neodlepil od země. Kapitán v tu chvíli udělal správný krok a začal brzdit, kdežto druhý pilot dal výkon na maximum. Vysvětlují to stopy po brzdění. Je také dost možné, že piloti mezi sebou soutěžili a to zavinilo pád letadla. Bližší informace zatím nejsou zveřejněny. Bohužel stalo se. Sice zjištění kdo a proč za to mohl, životy lidem nevrátí, ale pomůže to alespoň do budoucnosti, aby se tato situace neopakovala.
Byli to výborní hokejisté a není pochyb, že pomohli českému hokeji, který v naší zemi má velikou přízeň.
Budiž Vám země lehká.
