Další etapou vývoje státního znaku byl vznik první Československé republiky v roce 1918.
K původním znakům Čech, Moravy a Českého Slezska přibyl znak Slovenska a v roce 1919 taktéž znak Podkarpatské Rusi. Velký státní znak též obsahoval symboly Těšínska, Opavska a Ratibořska.
Plakát Československa v počátcích nové republiky:
Návrh státního znaku ČSR a znak Československé národní rady:
Po mnoha návrzích zvítězily a nabyly platnosti 30. března 1920 tyto znaky :
Malý státní znak:
Malý znak republiky Československé jest: Na červenem štítě stříbrný dvouocasý lev ve skoku v pravo hledící, úst rozžhavených, s jazykem vyplazitým, drápy a čelenkou, vše zlaté barvy, nesoucí na svých prsou červený štítek s třemi modrými vrchy, z nichž na prostředním vyšším vztyčen jest stříbrný kříž patriarší.
Střední znak republiky Československé má dva štíty, přední a zadní. Na předním (srdečním) jest znak český: na červeném štítě stříbrný dvouocasý lev ve skoku v pravo hledící, úst rozžhavených, s jazykem vyplazitým, drápy a čelenkou, vše zlaté barvy. Zadní štít jest čtvrcený. V jeho horním pravém poli jest znak slovenský: na červeném štítě tři modré vrchy, z nichž na prostředním vyšším vztyčen jest stříbrný kříž patriarší. V levém horním poli znak Podkarpatské Rusi: štít na zdél rozdělený, v pravém, modrém poli tři zlatá břevna, v levém, stříbrném poli stojící červený medvěd v pravo hledící. V pravém spodním poli znak moravský: na modrém štítě v pravo hledící orlice s čelenkou, stříbrně a červeně šachovaná. V levém spodním poli znak slezský: na zlatém štítě v pravo hledící černá orlice s čelenkou v červené zbroji se stříbrnou pružinou na prsou, zakončenou jetelovými trojlístky a uprostřed zdobenou křížkem.
Velký státní znak:
Veliký znak republiky Československé skládá se ze štítu předního a zadního. Na předním jest znak český: na červeném štítě stříbrný dvouocasý lev ve skoku v pravo hledící, úst rozžhavených, s jazykem vyplazitým, drápy a čelenkou, vše zlaté barvy. Zadní štít jest rozdělen na sedm polí třemi vodorovnými pruhy tak, že vrchní dva jsou rozpůleny, třetí spodní třikráte dělen. V horním pravém poli jest znak slovenský: na červeném štítě tři modré vrchy, z nichž na prostředním vyšším vztyčen jest stříbrný kříž patriarší. V levém horním poli znak Podkarpatské Rusi: štít na zdél rozdělený, v pravém, modrém poli tři zlatá břevna, v levém, stříbrném poli stojící červený medvěd v pravo hledící. V pravém středním poli znak moravský: na modrém štítě v pravo hledící orlice s čelenkou, stříbrně a červeně šachovaná. V levém středním poli znak slezský: na zlatém štítě v pravo hledící černá orlice s čelenkou v červené zbroji se stříbrnou pružinou na prsou, zakončenou jetelovými trojlístky a uprostřed zdobenou křížkem. V pravém spodním poli znak Těšínska: na modrém štítě zlatá orlice v pravo hledící. Ve spodním středním poli znak Opavska: štít červeně a bíle rozpůlený. V levém spodním poli znak Ratibořska: štít rozpůlený, v pravém modrém poli zlatá orlice s čelenkou v pravo hledící, levé pole bílé a červeně rozpůlené.
Ač nebyly znaky Československa heraldicky zcela přesné, rozhodně byly důstojné.
Protektorát Čechy a Morava 1939-1945
Po mnichovské zradě se používal jen střední státní znak jako výraz autonomie Slovenska a po zániku druhé Česko-Slovenské republiky roku 1939 vznikl protektorát Čechy a Morava (15. březen 1939).
Ten již samozřejmě nemohl používat československé znaky, proto dne 19. září 1939 přijal zákon o znacích – používal malý a velký státní znak.
Malý státní znak byl český lev a velkým státním znakem se stal čtvrcený štít s českým lvem a moravskou orlicí (obojí v trochu směšném vzhledu a orlice Moravy na něm vypadala spíše jako oškubané kuře, lev taktéž nevypadal zrovna důstojně. Možná tak chtěli Němci vtipně demonstrovat nadvládu?).
Menší státní znak protektorátu:
Menší znak Protektorátu Čechy a Morava jest: Na červeném štítě stříbrný dvouocasý lev ve skoku vpravo hledící, úst rozžavených, s jazykem vyplazitým, čelenkou a zbrojí, vše zlaté barvy.
Větší státní znak Protektorátu:
Větší znak protektorátu Čechy a Morava má štít čtvrcený. V jeho pravém horním a levém spodním poli jest znak český: na červeném štítě stříbrný dvouocasý lev ve skoku vpravo hledící, úst rozžavených, s jazykem vyplazitým, čelenkou a zbrojí, vše zlaté barvy. V levém horním a pravém spodním poli znak moravský: na modrém štítě orlice vpravo hledící, stříbrně a červeně šachovaná, s čelenkou a zbrojí, vše zlaté barvy.
Československá (socialistická) republika 1960-1989
Po znovu vytvoření Československa (bez Podkarpatské Rusi) měl dle ústavy znaky stanovovat zákon, ale ten neexistoval.
Československo v letech 1945-1960 používalo pouze malý a střední státní znak ČSR (včetně znaku Podkarpatské Rusi) a velký státní znak na prezidentské standartě.
17. listopadu roku 1960 stanovil zákon nový státní znak ČSR (autorem byl M. Hegar).
Tento znak byl však heraldicky zcela nesprávný a nedůstojný. Zneuctil český i slovenský znak.
V heraldice se nemůže použít znak pěchoty (husitská pavéza), navíc z neznámých důvodů byl změněn znak Slovenska. Nyní symbolizoval Slovenské národní povstání a horu Kriváň.
Státní znak ČSSR:
Státní znak Československé socialistické republiky tvoří červený štít tvaru husitské pavézy s pěticípou hvězdou v horní části, na kterém je bílý dvouocasý lev nesoucí na hrudi červený štítek s modrou siluetou Kriváně a vatrou zlaté barvy. Kresba znaku je zlatá.
Česká a Slovenská Federativní Republika 1990-1993
Po pádu komunistické totality přijala Česká a Slovenská Federativní Republika dne 20. dubna 1990 zákon o nových státních znacích (na Slovensku již od 1. března 1990).
Státní znak ČSFR:
Státní znak České a Slovenské Federativní Republiky tvoří čtvrcený štít, ve kterém v prvním a čtvrtém červeném poli je stříbrný dvouocasý řvoucí lev ve skoku vpravo hledící, se zlatými drápy, zlatým vyplazeným jazykem a zlatou heraldickou korunou. Ve druhém a třetím červeném poli je stříbrný dvojitý kříž vztyčený na středním vyvýšeném vršku modrého trojvrší. Čtvrcení znaku je vyznačeno stříbrnou linkou.
Česká republika (v rámci ČSFR) používala tyto znaky:
Malý státní znak:
Malý státní znak České republiky tvoří červený štít, na kterém je stříbrný dvouocasý řvoucí lev ve skoku vpravo hledící se zlatými drápy, zlatým vyplazeným jazykem a zlatou heraldickou korunou.
Velký státní znak:
Velký státní znak České republiky tvoří čtvrcený štít, ve kterém v prvním a čtvrtém červeném poli je stříbrný dvouocasý řvoucí lev ve skoku vpravo hledící se zlatými drápy, zlatým vyplazeným jazykem a zlatou heraldickou korunou. Ve druhém modrém poli je stříbro červeně šachovaná orlice vpravo hledící se zlatým zobákem, zlatými pařáty a zlatou heraldickou korunou. Ve třetím zlatém poli je černá orlice vpravo hledící s červeným zobákem, červenými pařáty, zlatou heraldickou korunou a stříbrnou pružinou na prsou zakončenou jetelovými trojlístky a uprostřed zdobenou křížkem.
Po rozpadu Československa roku 1993 přijala Česká republika své znaky z ČSFR, pouze malý státní znak změnila ze španělského štítu na gotický.
Současný malý státní znak ČR:
