Především 11. listopadu se v Evropě i Česku tradičně připínají vlčí máčky na klopu na vzpomínku našich válečných hrdinů. Je o ně velký zájem, což dokázal i náš nedávný facebookový projekt. Takový vlčí máček je ale pořád problém sehnat.
Vlčí máčky dlouhodobě vyrábí a prodává Asociace nositelů legionářských tradic (ANLET). Ta nyní hledá místa, kde by bylo možné vlčí máky distribuovat, protože se prozatím prodávají pouze v jednom obchodě v Praze. Spolek Vlastenci.cz se s ANLETem spojil a společně pomáhá najít lidi, kteří by s distribucí pomohli – proto se obracíme i na vás:
Znáte ve svém okolí dobrého obchodníka, muzeum, knihovnu, antikvariát, sokolovnu či kavárnu, kde si váží hrdinů a měli by zájem vlčí máčky nabízet? Napište nám na náš e-mail info /zavináč/ vlastenci.cz!
Příběh vlčího máku
11. listopadu 1918 v 11 hodin a jedenáct minut zazněla poslední salva při podpisu příměří na konci I. světové války. Hrůzy této války zůstaly tak hluboce vryty ve vědomí účastníků, že poté, co válka skončila, byl 11. listopad vyhlášen Dnem válečných veteránů. Symbolem tohoto dne se stal vlčí mák jako symbol nového života.
Vlčí mák byla a je jedna z prvních rostlin, která začíná růst na bitevních polích. Ta bývala v minulosti rozryta kopyty koní, vypálena a jinak zdevastována boji a válkou. Později přibylo dělostřelectvo a různá další technika. Padlí vojáci všech stran se většinou pohřbívali přímo na bojištích a na jejich hrobech vyrůstali vlčí máky. Z toho, pravděpodobně kvůli barvě květů, vznikly lidové pověry, že vlčí máky je vzešlá krev padlých, bez rozdílu toho k jaké straně patřili.
Symbol vlčího máku je v 21. století připomínkou a mementem všech obětí válečných konfliktů bez rozdílu uniformy, státní příslušnosti apod. a poselstvím toho, aby se toto již nikdy v budoucnu neopakovalo.
Více si o vlčím máku můžete přečíst na našem časopise v článku od Pavla Kaspera zde.
