V rámci oslav 95. výročí Sedmidenní války o Těšínsko se ve dnech 24. – 25. ledna 2014 uskuteční 1. Legiomarš na horu Polední u Bystřice k uctění památky generála Josefa Šnejdárka. Více o Legiomarši zde.
O co Československo v Sedmidenní válce bojovalo?
Ihned po vzniku svobodného Československa v roce 1918 si začaly okolní státy dělat nároky na části území naší mladé republiky. Němci v pohraničí by rádi do Německé říše, Maďaři chtěli jižní části Slovenska a Poláci si dělali zálusk na průmyslově vyspělé a na uhlí bohaté Těšínsko. To už na přelomu října a listopadu 1918 prohlásili za svoje a vojensky je obsadili.
Situace gradovala až do konce ledna 1919, kdy se na tomto území, v rozporu s uzavřenou dohodou, měly na tomto území konat volby do polského Sejmu a Poláci začali odvádět zde žijící obyvatelstvo do polské armády.
23. ledna 1919 tento soudek střelného prachu přerostl v otevřený vojenský střet Československa s Polskem, který dějiny znají pod názvem Sedmidenní válka. Naši armádu vedl tehdy podplukovník Josef Šnejdárek, bojem ostřílený voják a stratég, kterému se během týdne povedlo vytlačit polskou armádu až k městu Skočov, kde dostal Šnejdárek rozkaz boje ukončit a stáhnout se zpět.
Celý střet byl ukončen na základě nové československo-polské smlouvy. Výsledkem byly nové, pro ČSR výhodnější, hranice.
Dohromady na obou stranách padlo necelých 150 vojáků a téměř 1000 bylo raněno.
Medailonek o pozdějším generálu Šnejdárkovi naleznete na našich stránkách.
