Masaryk je v Českém století bez Štefánika. Seriál startuje v neděli

Právě dnes můžete od 20 h na kanálu ČT 1  sledovat první díl velmi očekávaného  seriálu České století, který má představovat hlavní mezníky naší novodobé historie. Úvodní díl se nazývá „Veliké bourání“ a zaměřuje se na boj našeho prvního prezidenta Tomáše Garrigue Masaryka za svobodu a samostatnost. Níže přinášíme naši krátkou recenzi, či spíše komentář, k tomuto dílu.

Postavu T. G. Masaryka v něm ztvárnil slovenský herec Martin Huba a soudíme, že to byla rozhodně dobrá volba. Zkrátka budete mít ze seriálu pocit, jako by před vámi stál sám Masaryk.

Žádné legie ani Štefánik

Samotný díl je poskládán z několika především interiérových scén a výhradně se v něm mluví. Nečekejme žádnou větší akci jako třeba hádky v parlamentu nebo boje legií na frontě.Vše je sterilní, relativně tiché a opravdu upovídané.

Vybrané scény se týkají Masarykových setkáních s různými osobnostmi, ale víceméně obchází milníky jak jeho života, tak i důležité okamžiky jeho bojů za samostatnost. V díle vystupuje postava Edvarda Beneše, který působí jako pěkně vykutálený agent. Naprosto však chybí byť jen zmínka o Milanu Rastislavu Štefánikovi, bez kterého by Masarykovy i Benešovy snahy vyšly pravděpodobně na prázdno. Takové opomnění nás velmi mrzí.

Zvláštní výběr scén

V díle uvidíme jen dvě venkovní scény, kde ta odehrávající se ve Švýcarsku vypadá opravdu nádherně, naopak park v noci příliš neohromí.

Je trochu zvláštní, proč autoři seriálu vybrali právě ty scény, které se ve Velikém bourání objeví. Příliš na sebe nenavazují a na závěr se dočkáme obřího dvouletého skoku v příběhu. Opouštíme Masaryka takřka zoufalého, protože se mu nedaří získat důvěru spojenců, a z ničeho nic náhle přijíždí do Československa, kde mu lid, Sokolové, skauti i legionáři zpívají Ach, synku synku a osobnosti českého kulturního života mu se slzami v očích děkují.

Autoři zřejmě chtěli ukázat to, jak byl Masaryk urputný a nevzdával se ani ve chvíli, kdy se zdálo, že český národ neosvobodí. Vytvořili ale opravdu zkratkovitý příběh, který člověku, jež nezná podrobněji Masarykův život a boj, příliš neřekne. Jako by na natáčení došly peníze a autoři se snažili horkou jehlou díl ušít z toho, co již natočili.

Dobrý pokus, snad přijde lepší

Jako jeden z mála pokusů o popis Masarykova boje za svobodu je to podařené dílo. Martin Huba hraje přesvědčivě a i ostatní postavy jsou uvěřitelné. Malé chybky ve střihu i rekvizitách můžeme přehlédnout. Zmiňovaný výběr scén a vynechání tak důležité postavy, jakou byl Milan Rastislav Štefánik, jsou ale závažnou chybou. Přesto díl Veliké bourání vřele doporučujeme zhlédnout. Doufejme, že bude pobídnutím k dalším pokusům o ztvárnění Masarykova života na obrazovkách. Ty snad budou celistvější a podařenější. Můžeme se alespoň těšit na další díly seriálu, ještě nás může velmi překvapit.

V neděli 3. listopadu nás čeká další díl, tentokrát s názvem „Den po Mnichovu (1938)“. O čem bude, je snad jasné…